|
|
Úloha Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu v mezinárodních vztazích
Křižáková, Markéta ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o úloze Mezinárodního trestního tribunálů pro bývalou Jugoslávii a pro Rwandu v mezinárodních vztazích. Práce se snaží odpovědět na otázku, jakou úlohu oba tribunály mají v právní a politické oblasti. Co se týče oblasti právní, práce se prostřednictvím judikatury zaměřuje na to, jak oba tribunály pomohly rozvoji mezinárodního humanitárního a mezinárodního trestního práva. Dále je zkoumáno, zda a popřípadě jak politické aspekty ovlivňují činnost tribunálů v rámci rozhodovací činnosti soudců a spolupráce států s tribunály. V poslední řadě je snahou práce osvětlit, jak tyto ad hoc mezinárodní trestní tribunály přispěly k potrestání zločinů podle mezinárodního práva, k obnovení a udržení míru a jak přispěly k procesu usmíření znepřátelených stran.
|
|
|
Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY
Kučera, Milan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Teichman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY je případovou studií analyzující naplnění práva na spravedlivý proces v případu Krstić. Důvodem pro výběr analyzovaného tématu je jeho úzká spojitost s konsolidací zemí západního Balkánu, do níž se Tribunál zapojil zejména v rámci rozvoje demokratických institucí a justičních reforem. Možnost přispění ICTY ke konsolidaci pocházela z judiciální praxe Tribunálu, která musela být dostatečně přesvědčivá a spravedlivá, aby představitele těchto států utvrdila, že vynesená rozhodnutí jsou i v jejich zájmu. Tímto způsobem získal dostatečnou kredibilitu a státy bývalé Jugoslávie jej nechaly zasahovat do svých vnitřních záležitostí. Přestože byla navázána úspěšná spolupráce, klade si autor otázku, zda vliv médii na rozhodování soudů nemohl ovlivnit procesy před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce proto analyzuje procesní průběh s R. Krstićem, jenž byl jako první odsouzen za spáchání genocidy a zároveň mu byl uložen jeden ze tří nejvyšších trestů v dané době. Autor proto v práci analyzuje nejvýznamnější ustanovení jednacího a důkazního řádu, která byla v průběhu trestního řízení či krátce po něm novelizována, provádí jejich výklad a posuzuje je v kontextu námitek obhajoby proti postupu prvoinstančního...
|
|
|
Postoj a role Chorvatska ve věci stíhání a vydávání válečných zločinců Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii - případová studie Ante Gotovina
Ortmann, Matyáš ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem vývoje spolupráce chorvatských vlád s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii ve věci stíhání a vydávání válečných zločinců z dob probíhaní jugoslávských válek v 90. letech 20. století s přihlédnutím k osobě chorvatského generála Ante Gotoviny. Práce si klade za cíl analyzovat na základě příslušných dokumentů, jak se právě tato spolupráce dařila či nedařila naplňovat. Stíhání válečných zločinců tvořilo stěžejní součást zahraniční politiky zemí bývalé Jugoslávie po dlouhá léta. V případě Chorvatska, to byl dokonce jeden z hlavních aspektů, který bránil zemi v začlenění se do západních struktur, jakož je Evropská Unie a Severoatlantická aliance. Na počátku 90. let s k moci dostal autoritativní prezident Franjo Tuđman, který tak určoval směřování Chorvatska až do své smrti na konci roku 1999. Toto období bylo pro Chorvatsko v rámci zahraniční politiky velice prázdné. Jako úspěch by se dalo označit snad jen přistoupení Chorvatska do Rady Evropy v listopadu 1996. Již s nástupem Račanovy vlády v roce 2000 došlo ke zlepšení fungování vzájemné spolupráce Chorvatska s Tribunálem, ale Tribunál to nadále shledával nedostatečným. Po nástupu nové vlády jedné strany Chorvatského demokratického společenství v čele s předsedou vlády Ivo Sanaderem, došlo k...
|
|
|
Vliv Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii na mezinárodní trestní právo s přihlédnutím k rozsudkům o bosenských Srbech
Kohoutová, Marie ; Hofmeisterová, Karin (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na změny v mezinárodním trestním právu po vytvoření Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Vliv na mezinárodní trestní právo zkoumá zejména na vybraných rozsudcích týkajících se bosenských Srbů. Využívá k tomu především rozboru primárních zdrojů, jako jsou rozsudky Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, jeho zakládající dokumenty nebo rezoluce OSN, a dále analýzu odborné literatury týkající se mezinárodního práva a historických souvislostí konfliktu v Bosně a Hercegovině. Práce došla k závěru, že ICTY měl nepochybně významný vliv na další fungování mezinárodního trestního práva, neboť byl po Norimberském tribunálu první soudní institucí svého druhu po téměř padesáti letech. Jeho přínos je vidět na nespočtu právních definic, které vytvořil nebo zpřesnil, a také na zpřesnění výčtu skutkových podstat několika zločinů podle mezinárodního práva.
|
|
|
Odpovědnost velitele v mezinárodním trestním právu
Paclík, Vojtěch ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Diplomová práce představuje analýzu pramenů práva, judikatury a odborné literatury týkající se doktríny odpovědnosti velitele. Samotné analýze předchází popis historického vývoje odpovědnosti velitele. Cílem analýzy je identifikace podmínek odpovědnosti velitele vymezených judikaturou ad hoc tribunálů a podmínek odpovědnosti velitele podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, jejichsrovnání a nalezení nejdůležitějších rozdílů obou pojetí. Provedenou analýzou jsem zjistil, že Římský statut oproti judikatuře ad hoc tribunálů vyžaduje podmínku příčinné souvislosti a zavádí dvě kategorie nadřízených - kategorii vojenských velitelů a osob fakticky vykonávajících funkci vojenského velitele a kategorii ostatních nadřízených. Pro velitele spadající do první kategorii platí nově o něco přísnější podmínky odpovědnosti než pro ostatní nadřízené. Přínosem této práce je identifikace podmínek odpovědnosti velitele v českém jazyce.
|
|
|
Úloha Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu v mezinárodních vztazích
Křižáková, Markéta ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o úloze Mezinárodního trestního tribunálů pro bývalou Jugoslávii a pro Rwandu v mezinárodních vztazích. Práce se snaží odpovědět na otázku, jakou úlohu oba tribunály mají v právní a politické oblasti. Co se týče oblasti právní, práce se prostřednictvím judikatury zaměřuje na to, jak oba tribunály pomohly rozvoji mezinárodního humanitárního a mezinárodního trestního práva. Dále je zkoumáno, zda a popřípadě jak politické aspekty ovlivňují činnost tribunálů v rámci rozhodovací činnosti soudců a spolupráce států s tribunály. V poslední řadě je snahou práce osvětlit, jak tyto ad hoc mezinárodní trestní tribunály přispěly k potrestání zločinů podle mezinárodního práva, k obnovení a udržení míru a jak přispěly k procesu usmíření znepřátelených stran.
|
|
|
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii a Ante Gotovina
Jiříčková, Veronika ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii a řeší otázku, jak jednotlivé chorvatské vlády v letech 1995 až 2005 s tímto mezinárodním tribunálem spolupracovaly, zejména ve věci vydávání obžalovaných Chorvatů k trestnímu stíhání. Zaměřuje se obzvláště na případ bývalého chorvatského generála Ante Gotoviny, který se stal nejvýše postaveným Chorvatem, který byl tímto tribunálem trestně stíhán. První kapitola je nástinem historického vývoje v Chorvatsku v letech 1990 až 1995 s důrazem na ozbrojený konflikt, který na území Chorvatska probíhal v letech 1991 až 1995 a během nějž byly spáchány zločiny, které se staly předmětem vyšetřování Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Další kapitola analyzuje tento tribunál coby mezinárodní soudní instituci. Na ni navazuje kapitola, ve které je srovnán postoj tří chorvatských vlád ke spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a nastíněny faktory, které měly na chorvatské vlády v tomto směru vliv. Poslední kapitola je právní analýzou soudního rozhodnutí v případě Ante Gotoviny, který byl v roce 2012 odvolacím senátem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii zproštěn viny.
|
|
|
Dědictví ICTY a jeho vliv na statut a praxi ICC
Vrobel, Jan ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Dědictví ICTY a jeho vliv na statut a praxi ICC Ustanovení Mezinárodního trestního soudu je významným okamžikem v evoluci mezinárodního trestního práva. Jde o první stálou instituci mezinárodní spravedlnosti s jurisdikcí soudit zločiny fyzických osob a byla založena za jediným účelem - konečně ukončit éru beztrestnosti válečných zločinců po celém světě. Ale ICC se neobjevil jen tak odnikud. Cesta k jeho ustanovení byla trnitá, a kdo ví, zda by k němu někdy došlo bez vlivu takzvaných ad hoc tribunálů, Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Je smutnou pravdou, že pokrok mezinárodního trestního práva je vždy reflexí nejstrašnějších konfliktů světa. Smyslem této práce je analyzovat dědictví jednoho z těchto tribunálů, Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, a prozkoumat jeho vliv nejen na Statut Mezinárodního trestního soudu, ale i na jeho praxi. Mezinárodní trestní soud sice nefunguje dlouho, ale i tak je možno v jeho rozsudcích vypozorovat mnoho odkazů case law ICTY. Důvodem pro mou práci je můj osobní vztah k balkánskému regionu stejně jako obecný zájem o mezinárodní spravedlnost. Práce je tvořena čtyřmi kapitolami. První dvě představují dvě instituce, jejichž case law se zabývám - ICC a ICTY. Tyto kapitoly jsou spíše...
|
|
|
Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY
Kučera, Milan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Teichman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY je případovou studií analyzující naplnění práva na spravedlivý proces v případu Krstić. Důvodem pro výběr analyzovaného tématu je jeho úzká spojitost s konsolidací zemí západního Balkánu, do níž se Tribunál zapojil zejména v rámci rozvoje demokratických institucí a justičních reforem. Možnost přispění ICTY ke konsolidaci pocházela z judiciální praxe Tribunálu, která musela být dostatečně přesvědčivá a spravedlivá, aby představitele těchto států utvrdila, že vynesená rozhodnutí jsou i v jejich zájmu. Tímto způsobem získal dostatečnou kredibilitu a státy bývalé Jugoslávie jej nechaly zasahovat do svých vnitřních záležitostí. Přestože byla navázána úspěšná spolupráce, klade si autor otázku, zda vliv médii na rozhodování soudů nemohl ovlivnit procesy před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce proto analyzuje procesní průběh s R. Krstićem, jenž byl jako první odsouzen za spáchání genocidy a zároveň mu byl uložen jeden ze tří nejvyšších trestů v dané době. Autor proto v práci analyzuje nejvýznamnější ustanovení jednacího a důkazního řádu, která byla v průběhu trestního řízení či krátce po něm novelizována, provádí jejich výklad a posuzuje je v kontextu námitek obhajoby proti postupu prvoinstančního...
|
host ::
RSS.